Je půl dvanácté. Vedle tebe už někdo spí. Ty bys ještě chtěl/a přečíst jednu kapitolu, ale stropní světlo by vzbudilo celý pokoj a telefon ti za pár minut spálí oči.
Přesně tahle situace nás přivedla k Po půlnoci.
Jak to začalo
Nehledali jsme "byznys nápad". Hledali jsme způsob, jak dočíst kapitolu, aniž bychom někoho vzbudili nebo si zničili oči modrým světlem telefonu. Klasické klipové lampičky svítily ostře do jednoho bodu, dělaly stín přes půl stránky a po pár týdnech přestávaly fungovat. Tak jsme začali hledat něco lepšího.
Ne jen do postele
Nejlepší nápady vždycky vzniknou z jednoho konkrétního problému, ale náš nápad jich vyřeší víc. Poslední kapitola v posteli byl začátek — ale stejný problém máš:
- V letadle, když soused vedle tebe spí a stropní světlo nezapneš
- Při studiu do noci, když hlavní světlo v pokoji budí spolubydlícího
- Na táboře nebo chatě, kde není zásuvka po ruce a stačí ti tichá chvíle s knihou
- Na cestě vlakem, když chceš dočíst kapitolu bez zírání do jasné obrazovky
Kdekoliv čteš potmě, aniž bys chtěl/a někoho rušit — přesně na to jsme to stavěli.
Co děláme jinak
Jsme malý tým, ne velký sklad. Než cokoliv přidáme do nabídky, sami to týdny používáme — v posteli, na cestách, při pozdním studiu. Pokud by nám to nevydrželo tam, kde to sami potřebujeme, nenabídneme to vám.
Proč to děláme
Protože poslední kapitola by neměla být kompromis mezi "dočíst" a "nikoho nevzbudit". Ať čteš doma, na cestách, nebo mezi přednáškami do noci — zasloužíš si obojí.